aneb jak Jenda k lyžím přišel...
Jednoho krásného únorového jsem se rozhodl vyměnit své staré lyže za nové. Mé poněkud předčasně zastárlá prkýnka absolutně nestačila mému smrtelně rychlému tempu. Jednalo se o model Blizzard CRX. Nechci je příliš rozebírat, o nich tato recenze není, ale pár slov si neodpustím.
Tato lyže střední třídy se nepovedla. Ačkoliv je tvrdá, nedrží na ledě. Nedrží ani na umělém sněhu, což je v dnešní době docela problém. Ačkoliv je prý stavěna do středních a vyšších rychlostí, už od 40 km/h skáče špice lyže při přímé jízdě asi jako stará Dacia bez tlumičů. Ale co, nemoc všech vykrojených lyží... Může to být jinak? Uvidíme, koupím si nová prkýnka a uvidíme.
Nákup proběhl v nejmenovaném malém obchodu v Praze, jehož majitelem je jistý pan Novotný. Upřímně, lyžování se věnuji celý život, mám za sebou pár menších závodů z dětství(nemyslím závody na sporťáku na devítce a na gymplu, ale koneckonců to byly jediné, které jsem kdy vyhrál...), instruktorák a zkrátka mě to baví. Pan Novotný je druhem v českých zemích, obzvláště v Praze, značně ohroženým. Totiž, opravdu ví, co prodává, svým produktům rozumí a poradí, aniž by se Vás snažil oškubat. Peněz jsem nikdy neměl nazbyt a tak jsem se rozhodl koupit starší model. Völkl Racetiger RC.
RCčka jsou standartním racecarverem. Rádius 17,3 m, délka 178 cm, rozměry 114-67-98 mm. Jádro XTD Wood Core. Na slalomový oblouk nejsou, s tím nepočítejte. Ano, umí kratší oblouk, ale udřete se u toho k smrti. Zapomeňte na volný terén. Ano, sjedete to, ale udřete se u toho k smrti. Standardně s vázáním Marker iPT Motion. Rozsah 12 dinů. Vypínací síla nastavena po domluvě s prodejcem na nestandartních 88 Nm špice obousměrně a 350 Nm pata. Vázání je vybaveno jakýmsi udělátkem pro okamžitou změnu rozteče paty a špice, zkrátka můžete je zfleku někomu pujčit, i když má jinou botu. Hmm, na nic. Nekupuju lyže, abych je někomu pujčoval, navíc by si při případném pádu otočil nohu o 180°.
Už v první zatáčce bylo jasné, že tohle je jiná liga. Něco jako standard směs a Modrá Hawai (nebo jak se to kafe s těma lejnama jmenuje). Po pár obezřetných obloucích jsem neodolal a pustil to. No, můžu vám zcela upřímně říct, že takhle rychle jsem nezačal věřit nikomu ani ničemu. Dokonce jsem přestal mít vítr ze skákání. Lyže reaguje přesně podle signálů svrchu. Led registrujete pouze podle změny zvuku. Absolutní led, ten, co se jen tak na sjezdovce nevidí, jsem ještě neměl čas vyzkoušet, ale jistě se brzy vydám na české hory, abych tento podklad vyzkoušel. Někdy na jaře, až nějaký český vlekař zapomene vypnout dělo při pěti nad nulou. Zpátky k ovladatelnosti. Reaguje přesně, její největší plus a mínus zároveň. Téměř okamžitě se mi kousla vnitřní hrana a můžu být šťastný, že to bylo ve větší rychlosti a vybruslil jsem z toho bez potupy pádem. Tato situace se bude opakovat ještě vícekrát, než si zvyknete. Jak se lyže chová v přímce? Daň za vykrojený oblouk se objevuje všude. Není to sice tak hrozné, ale prostě carving přímku nepodporuje. Každý, kdo se rozhodl při carvingové revoluci rychle přejít, to zažil. Zkrátka si zvyknete lyži udržovat v alespoň velmi mírném oblouku. Ovladatelnost je nejlepší v rychlostech okolo 50 km/h. Lyže jen pluje sjezdovkou s minimen vynaloženého úsilí. V podstatě platí, že čím rychleji jedete, tím snažší je točit. Testoval jsem i vyšší rychlosti, ale nedostal jsem se dál, než k 83 km/h(měřeno GPS navigací). Vše v obřákovém oblouku. Dál jsem nešel, přeci jenom jsem byl na veřejné sjezdovce a navíc v tomhle tempu dělá obyčejná bunda a volné lehčí kalhoty své. Motorkáři by mohli povídat.
Přejděme k záporům. Není jich mnoho. Povrchová úprava, lepí se na ni sníh. Nevím, jak vás, ale mě to nutí k neustálé snaze sníh odstraňovat všemi možnými i nemožnými pohyby lyží. Na druhou stranu si ho může ponechat do zásoby a ze sedačky shazovat na lyžaře pod vámi. Skluznice, vzhledem k vysokým rychlostem je potřeba opravdu kvalitně mazat. Zažehlovat. A i tak vám vosk nevydrží ani dvě hodiny. Jinými slovy skluznici jsem měl již po prvním dni značně otřepenou. Dále vázání, již zmiňované instantní posunování. Pořád po mně někdo chce zkušební jízdu. Naučil jsem se pořádně lhát(nějak se to kouslo). Brzdičky, lyže nejdou pořádně zasadit do sebe a pitomě kloužou. A když máte na druhém rameni lyže přítelkyně, jejichž brzdičky oplývají podobnou vymožeností, pořádně se naserete ještě před frontou na lanovku. Ale zase jste tak v ráži, že předbíhačům vysvětlíte váš vztah k jejich chování dostatečně důrazně. No, na všem je potřeba hledat pozitiva.
Takže resumé? Umíte alespoň trochu slušně lyžovat a neholdujete krátkému oblouku? Neváhejte. Stojí to za to. Pokud máte trochu problémy, zapomeňte na tuhle lyži. Budete se akorát trápit. Lyže se vyrábí konstrukčně zcela totožná už po tři sezony(možná čtyři), takže absolutně neprohloupíte nákupem loňských modelů.
