V současnosti, kdy jsou silnice zaplaveny vozy kategorie SUV a kdejaký kombík s pohonem 4x4 se tváří, jako by se právě chystal absolvovat Rallye Paris-Peking má nějaký ten "džíp", off-road nebo tereňák kdekdo. Ovšem jsou momenty, kdy je lépe než na drsně se tvářící fotografie z reklamních prospektů spoléhat na léty prověřenou klasiku.
Mezi ty nejprověřenější bezpochyb patří Nissan Patrol GR. Já své takřka vyznání věnuji modelu Y60 Wagon, tedy tomu ošklivě hranatému pětidveřovému monstru s kulatými světlomety, který byl produkován v rozmezí let 1989 až 1997 včetně. Poté jej nahradil model Y61, s civilněji vyhlížející kulatou karoserií a obdélníkovými světlomety, byť technika pracující pod modernějším kabátkem se změnila jen v detailech.
O designu hranatého modelu Y60 není třeba dlouze diskutovat. V dnešní době vypadá jako předpotopní stvůra a ani zarytí příznivci retrostylu nad ním nebudou plesat nadšením. Stejně tak jeho interiér působí zcela archaicky. Z hlediska ergonomie mu nelze příliš co vytknout, ale ovládání větrání a vytápění táhly, jednoduché a hranaté tvary přístrojové desky, podsvícení jen těch nejdůležitějších ovladačů a další znaky historického vozidla nepasují ani do doby, kdy byl tento vůz ještě produkován, dnes po 10 letech je to však spíše exponát do muzea. Jak ale brzy zjistíte, má v tomto autě svůj účel a důvod.
Po usednutí za volant překvapí pocit stísněnosti, který bychom od tak velkého auta nečekali. Mohutný středový tunel skutečně z velkorysé vnitřní šířky ukusuje značnou část a prostor mezi předními sedačkami je tak velký, že zamilované páry nebudou mít tento vůz jistě příliš v oblibě, prakticky na sebe řidiš se spolujezdcem nedosáhnou. Nicméně po chvíli člověk přivykne omezenému prostoru v pro nohy a začne si o to více užívat velkorysou nabídku místa v podélném směru. O zavazadlovém prostoru ani nemluvě, po demontáží třetí řady sedadel připomíná spíše středně velikou garsonku a horské kolo s 19" rámem do něj pohodlně umístíte bez rozebírání.
Srdcem vozu je řadový šestiválcový turbodiesel s objemem 2,9 litru a interním označením RD28. Máte-li v malíku pojmy jako common rail, PDI, piezovstřikovače a další, které už zdomácněly ve slovníku příznivců dnešních dieselů, můžete je v souvislosti s motorem RD28 pusit z hlavy. Tento takřka historický agregát potřebuje elektrickou energii jen ke startování. Dokonce i palivové čerpadlo je poháněno řemenem. Přesto tento šestiválec překvapí kultivovaným chodem i příjemným zvukovým projevem a při dobrém seřízení i svou čistotou, kdy si emisních normách EURO4 může nechat jen zdát, nicméně pokud jej necháte ohřát v zavřené garáži, ani po 10 minutách běhu z ní nevyrobí smrtící plynovou komoru.
A teď k tomu nejdůležitějšímu - jízdě. Parametry motoru odpovídají použité technice. Jeho 115 koní a 235Nm nejsou nijak oslnivé hodnoty ani pro laciný hatchback, o dynamických schopnostech takto motorizovaného auta s pohotovostní hmotností 2,4 tuny, délkou 5 metrů, aerodynamikou otevřeného deštníku a mohutnými ztrátami v hnacím ústrojí snad nelze mluvit ani jako o dynamice.... No, řekněme, že škoda 100 by Patrolu byla při soubojích z křižovatky nebo dálničních honičkách rovnocenným spoupeřem...... Vzhledem k zoufalé dynamice se ovšem spotřeba nafty kolem 15ti litrůp na 100km jeví zcela neadekvátní.... Z pohledu dnešních automobilů, statečně se řadících do kategorie off-road jsou jízdní vlastnosti Patrola přímo tragické. Žebřinový rám, mohutné tuhé nápravy, kdy hmotnost každé z nich činí cca 200kg jsou sice odpuženy vinutými pružinami, nicměně konstrukce a zaměření auta o sobě dávají vědět prakticky v každém okamžiku a tak je jeho ovladatelnosdt na hony vzdálena tomu, na co jsme zvyklí u současné automobilové produkce. Ovšem po pár kilometrech jízdy s tímto kolosem přichází obrovské překvapení. Z vozu vyřazuje obrovské charisma a pocit solidnosti, které dává řidiči zapomenout nejen na všechny závodnické ambice, ale i na veškeré nedostatky tohoto auta. Zkrátka si jen užíváte pohled na kapotu před sebou, která rozlohou připomíná spíše pingpongový stůl, suverénní způsob, jakým Patrol překonává díry v silnici, ve kterých by současné terénní vozy nechaly přinejmenším celé kolo i ten pocit obrovské hmoty klidně se houpající krajinou.
Naprostým zážitkem se ovšem stává výlet mimo vozovku, tedy jízda terénem, pro kterou je tento vůz primárně konstruován. Pokud si auto poměrně snadno upravíte tak jako já to svoje (k vidění na konci recenze), kdy světlá výška pod "břichem" činí 55cm a pneumatiky mají rozměr 33x12,5x15 palců, tedy něco kolem 80cm v průměru a 300mm šířky (upozorňuji, že bohatě předimenzované mechanické součásti hnacího ústrojí bez obtíží zvládnou i podstatně větší pneu, s nimi se však už těžko popere motor), stane se z vašeho Patrola král terénu. Pokud vám váš kamarád s vyvalenýma očima vykládá, co dokáže v terénu jeho Touareg V10 TDI, věřte mu. Ovšem mějte na paměti, že definice pojmu terén se za volantem Patrola ocitne ve zcela jiném světle. Slušná flexibilita náprav zajistí, že když jedním předním kolem vyjedete na metrovou překážku, zbylá 3 kola zůstanou na zemi. Přiřaditelný pohon přední nápravy bez mezinápravového diferenciálu a uzávěrka diferenciálu zadní nápravy zase zaručí dostatečnou trakci za každých podmínek. Boční náklon 48° a zhruba stejná stoupavost rovněž není k zahození. Co ale dělá off-road off-roadem je jeho odolnost. A zde Patrol nemá konkurenci. O dvousetkilových nápravách už byla řeč. Proč jsou tak mohutné pochopíte v okamžiku, kdy stovkou vjedete do čerstvě zoraného pole. Zátěž pro podvozek je to asi stejná, jako když s Hondou CR-V jedete po pražské dlažbě. Jednoduchá konstrukce motoru přijde vhod nejen třeba při výletu do Afriky, kdy Patrol s klidem sobě vlastním přejde to, že mu černoušek do nádrže místo nafty naleje směs 40% vody, 50% petroleje a 10% různého bordelu. Pojede dál, stejně jako když jej ponoříte do vody. Tedy pokud má kudy dýchat, standarních 70cm brodivosti nemusí stačit každému, potom přichází ke slovu nadstandardní zvýšené sání. Potom se už ale dřív utopí řidič než auto. A když to přeci jen ve vodě přeženete? Taky žádný problém. Byl jsem osobně svědkem toho, kdy řidič stál na střeše svého utopeného Patrola a byl po kotníky ve vodě. Po vytažení vozu na břeh se demontovaly žahvící svíčky, startováním se otvory po nich vycákala voda z válců a po jejich opětovné montáži a asi 5ti sekundách zlověstného kuckání motor naskočil na všech 6 válců, jakoby se nic nedělo a jezdí dodnes...... Jediné co vzalo za své bylo neoriginální autorádio a alarm. Vše ostatní, zjednodušené do spartánské podoby přestálo koupel bez následků.
Tak to je ve zkratce Nissan Patrol GR. Vůz nad kterým leckdo ohrne nos, vůz, s historickým vzhledem i parametry. A přesto automobil, ze kterého srší charisma a duch spolehlivosti každým okamžikem. Neúnavný dříč, kterého zastaví snad jen protitanková střela. Auto, které se desetitisíce off-road nadšenců na celém světě každý den snaží zničit....... a nedaří se jim to. Nissan Patrol, pan auto, kterému tímto děkuji za jeho existenci i trpělivost se kterou už léta bez mrknutí oka plní mé, často zcela destruktivní požadavky.
